Svatební šaty jsme si samozřejmě  vybírali oba, i když Lenka to logicky prožívala víc a zatáhla do toho i sestry a kamarádky.

U mě to bylo celkem jednoduché, já jsem věděl, že chci světlý oblek a navíc takový, který bych mohl po svatbě ještě používat. Díky tomu jsem nemusel lítat po půjčovnách. Fakt je ten, že v rámci hledání šatů pro Lenku jsme navštívili i jeden salón, kde jsem si zkusil šaty pánské, ovšem byly neforemné a navíc k nim neměli boty.

To mě utvrdilo v tom, že si oblek koupím. Pak už stačila jen jedna návštěva prodejny OP Prostějov a mám krásný oblek, který už jsem od svatby několikrát použil, tudíž vše klaplo jak má. Ve stejném obchodě jsme koupili i košili a kravatu, ale pak někde jinde Lenka našla ještě hezčí košili, takže mám teď dvě pěkné červené společenské košile. Tu méně krásnou nosím na obchodní schůzky. Nakonec nastalo hledání bot. Lenka měla představu bílých bot, já spíše mírně dohněda. Samozřejmě vyhrály ty do hněda, a to hned ze tři důvodů.

Já byl tedy vybaven. Horší to bylo s Lenkou. Ta prošmejdila milión internetových stránek plus několik salónů v Praze. Ve dvou jsem byl i já, z nich pochází fotodokumentace. Jedny se dokonce líbily nám oběma, ale nakonec bylo všechno jinak. Lenka našla na Internetu jednu šaty, které ji na první pohled chytly za srdíčko. Podle stránek je měli v salónu v Břeclavi. Už už jsme se tam chystali na několik výletů (poprvé na zkoušky, podruhé na zkoušku po přešití, potřetí je vyzvednou a počtvrté vrátit), když nám všechno usnadnila Lenky virtuální kamarádka z Budějovic. Lenka totiž svým kamarádkám poslala na ty šaty link a jedna je v ČB uviděla a dala jí echo. Skvělá kamarádka, ušetřila nám stovky kilometrů a hodiny času.

Pak už stačilo jen při nejbližší cestě do ČB navštívit salón, potvrdit si, že zrovna tyhle šaty jsou ty pravé, a zamluvit si je.

Boty si Lenka koupila už dřív, měla s nimi méně hledání než já.

Ještě zbývá zmínit prstýnky, i když ty jsme měli jako úplně první. Navštívili jsme svatební veletrh v Praze a hned u vchodu nás zaujal stánek, kde jsme si prstýnky vybrali, vyzkoušeli a zaplatili. Přišly nám poštou asi do třech měsíců.